Náš příběh
Vítejte ve světě Kuřáčků!
Kuřáčci nevznikli náhodou. Vznikli z něčeho, co je se mnou už od dětství.
Už od mala trpím panickou poruchou. Věděla jsem, co se se mnou děje. Uměla jsem si pojmenovat úzkost, stres i návaly paniky. Jen jsem dlouho nemohla přijít na to, jak se v těch chvílích uklidnit. Jak zastavit rozjeté myšlenky. Jak utišit tělo, které reagovalo dřív než hlava.
Roky jsem hledala způsob, jak tyhle stavy zvládat. Jak jim dát tvar. Jak je dostat ven ze sebe, aniž by mě zahltily.
Až v říjnu 2025 jsem poprvé vzala tužku a začala kreslit roztřesené postavičky.
Nevznikaly s plánem. Vznikaly jako úleva. Jako malý bezpečný prostor, kde jsem mohla nechat emoce existovat bez posuzování.
Ty křehké, unavené, někdy přehlcené postavy se staly otiskem skutečných stavů. Jsou nedokonalé. Roztřesené. Každý je jiný a žádný „správný.“
Přesně tak, jak to někdy cítíme uvnitř.
Nejde o krásu.
Jde o realitu.
O emoce, které často zůstávají neviditelné.
Když jsem o Kuřáčcích řekla svému tátovi, který trpí stejnou poruchou, okamžitě pochopil, co ty postavičky znamenají. Viděl v nich to, co jsme oba tolik let prožívali. A byl nadšený.
O Vánocích mi s jeho ženou oznámili, že do toho půjdou se mnou.
A tak se z osobního způsobu, jak zvládat úzkost, začal rodit společný projekt. Něco, co nás spojilo ještě víc.
Kuřáčci nejsou jen ilustrace.
Jsou to střípky emocí.
Malé tiché příběhy.
Možná se v nich poznáte. Možná v nich uvidíte kus sebe — citlivý, přetížený, ale stále silný.
Chtěla jsem vytvořit místo, kde lidé, kteří se v tom vidí, mohou cítit, že v tom nejsou sami. Že úzkost, stres nebo pocit vyčlenění nejsou slabost.
Kuřáčci jsou tu s vámi.
Objevte kolekci a najděte svého Kuřáčka.
Nejste v tom sami.

.png)